Dilatace a torze žaludku

 
Jde o náhlou příhodu břišní vyvolanou rychlým nahromaděním plynů (nakvašení potravy v žaludku).
Dilatace žaludku postihuje všechny plemena. Nejčastěji se však vyskytuje u plemen s hlubokým hrudníkem ( německé dogy, ovčáci, boxeři, dobrmani a bobtailové ).

Anatomie žaludku:
Žaludek je ve svém malém zakřivení upoután ke stropu dutiny břišní vazem, který zejména u velkých plemen je volný a umožňuje žaludku značný pohyb.

Příčiny:
  • Ve starší literatuře se udává, že nejvíce riziková je granulovaná strava, ale podle zkušeností se nejčastěji jako zdroj potíží projevuje polévková forma klasické stravy ( maso rozdílně velkých kusů, těstoviny, eventuálně zbytky). Obecně vzato dilatace může vzniknout po každé stravě, která kvasí.
  • Příčiny přetočení žaludku nejsou zcela objasněny. Předpokladem je přítomnost blíže neurčených škodlivých bakterií ve střevech, které jsou původcem fermentace a nadýmání.
  • Hltaví psi polykají potravu i vzduch a mají-li po krmení mnoho pohybu, je pravděpodobnost, že u nich dojde k torzi žaludku, větší.
  • K onemocnění je i dědičná dispozice.

Průběh torze:
Při kvašení stravy vzniká plynová bublina, která posouvá žaludek mimo těžiště. Rozšiřující se žaludek začíná putovat zpravidla doprava směrem vzhůru, dochází k útlaku místa vstupu jícnu do žaludku, plyn se v žaludku hromadí a zvíře jej nemůže uvolňovat. Zvětšený žaludek vytěsňuje játra směrem do hrudníku a zároveň tlakem na dutou žílu ztěžuje cirkulaci krve. Tímto stavem končí dilatace žaludku. Pokud kvasné procesy pokračují dál a zvětšuje se plynová bublina, může dojít k tomu, že žaludek dokončí obrat, zpravidla o 270 stupňů doprava podél vazu a zcela se uzavře. Plyn nemá možnost odcházet.
 


Příznaky:
Zvětšuje se břišní dutina, na poklep se ozývá " bubnový " zvuk, zvíře má nápinky na zvracení, ale vyloučí jen malý obsah bílé pěny, vzrůstá tělesná teplota, pes má ztížený dech a zaujímá charakteristickou polohu - opírá se o předloktí s hlavou u země. Zhoršující se stav vede k neklidu a bolestivým projevům.

Léčba:
Řešení dilatace žaludku je pouze chirurgické. Operace má šanci na úspěch tehdy, když je zahájena do dvou hodin po objevení prvních příznaků. K vypuštění plynů může veterinární lékař použít hadičky zavedené do žaludku. Odklad ošetření může mít za následek oběhové selhání, nekrózu - odumření stěny žaludku s následnou rupturou - prasknutím stěny a výlevem obsahu žaludku do dutiny břišní. Při torzi obvykle mění svoji polohu i slezina, která je upoutána k žaludku. Změnou polohy sleziny dochází ke zvýraznění oběhových potíží ( dochází k zadržení velkého objemu krve). Pokud není zvířeti poskytnuta včasná a odborná pomoc (komplikovaná operace a metabolická úprava stavu), dojde k selhání organismu a zvíře vždy uhyne za extrémní bolesti.

Prevence:
 

  • Doporučuje se preventivně krmit vícekrát v průběhu dne menšími dávkami a koncentrovanou stravu - granule - vždy navlhčenou, i když výrobce uvádí, že je možno zkrmovat i v suché formě.
  • Potravu podávat v podložených miskách nebo na vyvýšeném místě, tím omezit objem spolykaného vzduchu.
  • Po krmení by pes měl mít alespoň dvě hodiny klid na zpracování.

( Čerpáno : Pes přítel člověka 3/98)


 


 
Česnek

 
Historie

Česnek je pravděpodobně jedna z nejstarších bylin pěstovaných nejen pro své kulinářské, ale i pro své léčebné vlastnosti, téměř po celém světě. O jeho používání jsou zmínky již z období před déle než 4000 lety ze staré Číny, Egypta, Babylonu apod., odkud se rozšířil do celého světa. Zkušenosti s léčebným použitím česneku měli již staří Římané a Řekové. Řadu těchto zkušeností využívají humánní i veterinární lékaři dodnes, protože oprávněnost používání česnekových přípravků je vědecky dokládána i v současné době.

Chemické složení přírodního česneku

Česnek obsahuje asi 70% vody, 20 - 30% glycidů, 5 - 7% bílkovin, 1,5% popelovin jako sloučeniny vápníku, železa, síry a jodu. Kromě toho obsahuje vitamíny A, B1, B2, E a C, sirné glykosidy, silice, cholin, rodanidové uhlovodíky, imulin, saponiny, methylcystein, glutamylpeptidy. Sirné glykosidy akordin A a B se rozkládají na antibakteriálně a antimykoticky účinný allicin, kyselinu vinnou a amoniak. Allicin je mj. látka s podobným účinkem jako mají pohlavní hormony samčí i samičí.

Použití česneku a jeho účinky

Díky uvedenému bohatému obsahu různých účinných látek se česnek používá jako :

  • Karminativum - umožňuje snadnější odchod střevních plynů stimulací střevní peristaltiky a současným příznivým vlivem na střevní mikrofloru ( inhibuje rozvoj nežádoucích mikroorganismů )
  • Digestivum - podporuje příjem krmiva stimulací buněk sliznice žaludku a střev a jejich sekretolytické činnosti.

Antibakteriální spektrum česneku zahrnuje především stafylokoky, streptokoky, bacily i velmi odolné mykobakterie. Antimykoticky působí česnek na kvasinky a některé plísně.

  • Rovněž je prokázán jeho účinek virucidní a antihelmintický - působí proti střevním parazitům vytvářením nepříznivých podmínek pro jejich uchycení.
  • Velmi dobře je česnek hodnocen pro svůj příznivý účinek na kardiovaskulární systém. Má vliv na redukci tuků a cholesterolu v krvi a na výrazné snížení krevního cukru.
  • Pro jeho antisklerotické účinky se doporučuje česnek podávat pravidelně starším i starým psům, u nichž podporuje vitalitu a celkově zlepšuje zdravotní stav. Lze jej proto vřele doporučit i jako přírodní geriatrikum.

Veterinární přípravky pro psy a kočky obsahující česnekový extrakt se obecně doporučují ke zlepšení kondice, zdravotního stavu a zlepšení obranyschopnosti organismu, tj. podpoře imunitního systému.
Jako podpůrnou terapii lze s efektem použít česnekové tablety ( nejčastější forma česnekových preparátů )

  • při některých infekčních onemocněních, zvláště onemocněních horních cest dýchacích, především při kašli.
  • při onemocnění pohybového aparátu psů a koček - zejména při zánětech kloubů a bolesti páteře, obzvláště tam kde pro svoje vedlejší účinky nelze používat dlouhodobě běžná antirevmatika, nebo jejichž efekt je již nedostatečný.
  • terapie kožních onemocněních psů a koček, zvláště pak jde-li o dermatomykózy, tj. onemocnění kůže způsobené různými plísněmi. Tato indikace je převzat z humánní medicíny, kdy česnekové preparáty jsou často jedinými účinnými léčivy ( moučnivka, atletická noha ).
  • zmírnění průvodních znaků a zkrácení délky falešné březosti u fen.

Používání česnekových preparátů je bezpečné a nehrozí zde předávkování. Vedlejší účinky česneku také nejsou známy. Vzácně u některých přecitlivělých jedinců může dojít k reakci doprovázené lehkým průjmem, příp. zvracení. V těchto případech stačí podávání přípravku vysadit a po krátké pauze ( cca 3-4 dny ) začít znovu s poloviční dávkou, která se postupně zvyšuje až na dávku doporučenou. Poté již k těmto reakcím nedochází.

Dostupnost česnekových preparátů je na našem trhu poměrně dobrá a lze je zakoupit ve většině veterinárních specializovaných pracovištích i v některých obchodech. Veterinární česnekové přípravky se liší koncentrací česnekového prášku, či oleje v tabletě, dávkováním i velikostí balení. Značné rozdíly jsou i v záručních dobách daných úrovní zpracování tablet ( 12 - 36 měsíců ).

( čerpáno: Pes přítel člověka 7/97 )


 


 

 

Povinnosti chovatelů psů od 1.1.05

Nové povinnosti chovatelů psů od 1. 1. 2005

 

Obecně závaznou vyhláškou hlavního města Prahy č. 18/2004 Sb. hl. m. Prahy, která nabývá účinnosti 1. 1. 2005, zavádí hlavní město Praha povinné trvalé označování psů a evidenci jejich chovatelů.

Trvalé označování psů

 

Každý chovatel psa chovaného na území hlavního města Prahy je povinen nechat psa staršího 6 měsíců trvale označit mikročipem, který odpovídá ISO standardu vydanému Evropskou unií, nebo tetováním.

Psa, který k 31. 12. 2004 není označen mikročipem nebo tetováním, je povinen chovatel nejpozději do 31. 12. 2005 nechat označit.

Označování psů provádějí veterinární lékaři, příp. odborně způsobilé osoby.

Chovatel, který dal psa označit mikročipem a přihlásí se do evidence chovatelů psů, má nárok na úlevu od místního poplatku ze psů.

Evidence chovatelů psů

 

Evidence chovatelů psů (dále jen „evidence“) je vedena Magistrátem hlavního města Prahy. Přihlášení do evidence se provádí pomocí registrační karty chovatele. O přihlášení do evidence chovatel obdrží potvrzení.

Chovatel, který před 1. 1. 2005 nechal psa trvale označit nebo ho nabyl trvale označeného, je povinen se do 90 dnů od účinnosti vyhlášky přihlásit do evidence.

Chovatel psa neoznačeného k 1. 1. 2005, je povinen se do evidence přihlásit do 30 dnů od označení psa.

Chovatel, který po 1. 1. 2005 nabude psa trvale označeného, je povinen se do 30 dnů od jeho nabytí přihlásit do evidence.

Chovatel je povinen evidenci ohlásit nejpozději do 30 dnů ukončení chovu psa na území hlavního města Prahy nebo jeho uhynutí.

Vedení evidence na MHMP: odbor občanskosprávních agend, Vyšehradská 2077/57, 128 00 Praha 2, budova C, vchod z ulice Na Moráni.

Rozsah doby, určené k provádění přihlášení do evidence chovatelů psů:

po: 9,00 - 17,00
út:  9,00 - 14,30
st:  8,00 - 18,00
čt:  9,00 - 14,30
pá: 9,00 - 14,30

Telefonické spojení na pracoviště: 236 00 4637, 236 00 4638, 236 00 4640, 236 00 4641, 236 00 4642

Tiskopis registrační karty chovatel obdrží na:

Jaké výhody přináší systém označení a evidence

  • při ztrátě psa se mnohonásobně zvyšuje pravděpodobnost jeho navrácení původnímu majiteli a pochopitelně se zkracuje doba vzájemného odloučení
  • chovatel, který dal psa označit mikročipem a přihlásí se do evidence chovatelů psů, má nárok na úlevu od poplatku
  • označení pomůže v případech, kdy pes někoho napadne a pokouše - v krátké době bude možné opatřit si potřebné informace o zdravotním stavu zvířete a postiženého odpovídajícím způsobem léčit
  • v případě, že pes způsobí škodu na zdraví či majetku, bude možné téměř okamžitě identifikovat chovatele, který za něj nese právní odpovědnost